info@aronfojtu.com                       V současné chvíli hledám sponzory na můj projekt "Život v Dodávce", zájemce prosím aby napsali :)
Týden na Islandu bez peněz (Část čtvrtá)
Icelandic Landscape

Týden na Islandu bez peněz (Část čtvrtá)

DEN ČTVRTÝ

Předešlého večera jsem se rozhodl použít svých 10 životopisů, které jsem si s sebou vytiskl, pro strýčka náhodu. Doposud jsem žádné nerozdal a nyní se rozhoduji, že dnes projdu město a zastavím se ve třech největších hotelech a kavárnách. Velmi rád bych získal do svého životopisu zkušenost jako recepční s denním použitím angličtiny a Island mi k tomuto poskytuje skvělo příležitost. Tak uvidíme o prázdninách kam nakonec zamířím – určitě o tom napíšu pár článků a zkusím poradit co se mi osvědčilo a co nikoli.

Všechny hotely jsem obešel a začínám stopovat. Po třech minutách stopování nasedám na 10 minut k dvou starším Islanďanům na další odbočce vysednu, znovu vytáhnu palec a do pěti minut zastavuje SUV. Nastupuji. Potkávám dvě velmi příjemné belgičanky, které jsou na prázdninách. Pracují prý v bance, která patří Belgii. Ptám se na název. “ČSOB”. Zkouším vysvětlit, že tam sice pracují sedm let, ale překládám že je to “Česko-Slovenská-Obchodní-Banka”, a že si to museli špatně vyložit… Ale opravdu, stejně jako Škoda auto, ČSOB už není mezi námi. Jen jedna ze zajímavostí. Pak už jsme se jen krátce pohádali kdo má lepší pivo a našli velké podobnosti mezi Belgií a Českem. Jsme si dost podobní. Srovnatelná velikost, počet obyvatel, mentalita, láska k pivu, čokoládě a další. Nutno poznamenat, že se lišíme v politickém systému a to diametrálně. Zatímco v Belgii stojí v čele země král, u nás stojí v čele Zeman. Nakonec zjišťuji, že nejen míříme stejným směrem, ale cestou se připojuji k zastávkám u vodopádů,  zastávce na černé sopečné pláži a dalších. Ze Selfossu do Viku se všema zastávkama nám cesta zabrala asi tři hodiny. Ve Viku vysedám před hotelem a loučíme se.

Aron in Iceland

Skočím na recepci s životopisem a za pár minut zase stojím u silnice. A již tradičně: zastavuje asi hned šesté auto po 4 minutách čekání. Bílé SUV s mladým manželským párem. Z pravého místa spolujezdce ochotně vyskakuje asi třicetiletá Thaiwanka a pokouší se uvolnit malý prostor vzadu mezi zavazadly. Zkouším počkat a usmívat se, ale najednou se zadní dveře zavřou a usměvavý řidič na mě mává ať si jdu sednout na přední sedadlo. Zkouším se nabídnout, že by mi vůbec nevadilo sedět vzadu, ale marně. Jsem dost zaskočený jejich ohromující ochotou 🙂 Postupně se dozvídám, že jsou svoji druhým rokem, jaká jsou jejich zaměstnání trochu více o jejich rodinách a Thaiwanu. Když nastává čas vystoupit na odbočce, abych se dostal na místo dnešního noclehu a já říkám, že bych vysedl a zbylých 7 km došel pěšky, rázně to odmítnou a začnou přenastavovat navigaci v těch jejich roztomilých šrafovaných “písmenkách”. Nepodařilo se mi jim to vymluvit a tak vystupuji až přímo v místě kam jsem měl namířeno. S velkým díky se s nimi loučím. Tohle asi jen tak nezapomenu, posadit svou ženu dozadu a pak přehodit navigaci v čarovné mandarínštině nebo co to bylo – velmi působivé 🙂

DEN PÁTÝ

Předchozí večer jsem strávil v krásné společnosti tří čechů: Barči, Janči a Matěje, pracují tady v odlehlém ale moc pěkně zařízeném penzionu s velmi přátelskou atmosférou panující jak mezi hosty tak zaměstnanci penzionu. Po půl týdnu všech různých národností světa, je čeština vítanou změnou. Zatím co si povídáme poskakuje kolem místní Islandský pastevecký pes Garpur, neboli bezhříšný přístav podle mého SinGaRpur 🙂 Nakonec usínám s Garpurem po boku.

Icelandic Sheep Dog and Me

Ráno páteho dne mě Garpur statečně a vytrvale budí v sedm ráno. U snídaně se dává, do řeči s mladým, světe div se, belgickým párem. Vyrážejí dnes stejným směrem jako já a na zadních sedadlech mají volné místo. Společně vyrážíme do národního parku Skaftafell, největšímu Islandskému ledovci, a poté do ledové laguny. Procházím se po turistické trase a ujídám ze svačinky, kterou jsem na cestu dostal už ráno od Barči-dlouholeté-kamarádky. Zatím docela určitě nejlepší místo, kde jsem přespával. Všechna předchozí byla krásná, ale tady v srdci docela opuštěné krajiny, mimo vesnice a města a se skvělými lidmi kolem to je opravdu super zážitek. Takže ještě jednou posílám pozdrav a poděkování :-)! A ostatním, kteří by snad ještě váhali, jestli Island navštívit, doporučuju dokonalou Islandskou Karaoke písničku:

Na pokračování se můžete těšit v příštím článku. Doufám, že se Vám článek líbil a jestli myslíte že by mohl zaujmout i někho dalšího, tak nezapomeňte lajknout nebo sdílet. A pokud nechcete propásnout příští článek, tak dejte like na mojí Facebookové stránce. A jestli máte nějakou otázku, tak mi rozhodně napište, ať už sem do komentářů, nebo na Facebook a já se budu snažit odpovědět co nejdřív!

Mějte se krásně!
Áron (@AronFojtu; “Investuj a Cestuj!”)

Napsat komentář